Počátky Sparty jsou spjaty již s počátky lehké atletiky v našich zemích. První stopu nalézáme v roce 1884, ve kterém se kroužek chlapců začal scházet na Korunním ostrůvku k věnování se lehké atletice a to běhům, skokům či vrhům kamenem. Postupem času sportovci měnili místa svého působiště, zpřesňovali pravidla podle anglických vzorů a začali pořádat závody mezi sebou i závody veřejné i o mistrovské tituly. Kroužek nejprve nazývali „kroužek maninských běhounů“ a později „atletický kroužek Maniny“. Vývojem poté došlo ke spojení podobných kroužků z různých míst Prahy a 26.května 1891 k založení prvního atletického klubu v Praze s názvem Athletic Club Praha. Za nedlouho poté v roce 1892 názorové spory mezi členy vedly k odtržení skupiny sportovců a založení klubu s názvem Athletic Club Královské Vinohrady. Pro stanovy nevyhovující císařskému a královskému místodržitelství byla činnost klubu po měsíci pozastavena a proto považujeme za začátek existence naší jednoty až ustavující valnou hromadu, která se mohla konat po předložení lepších stanov Františkem Malým a tím povolením činnosti klubu 16.listopadu 1893. V čele skupiny odbojníků a tedy i zakladatelů klubu stáli bratři Malečkovi a také Maxmilián Švagrovský, který byl zvolen prvním předsedou klubu. Již při založení nebyli členy klubu pouze atleti, ale také cyklisté, bruslaři či fotbalisté.
Ačkoliv byly Vinohrady v té době ještě samostatné a především bohaté město a předpokládalo se, že radnice klub finančně podpoří, nestalo se. Klub se tedy rozhodl nejen pro změnu prostředí, ale také pro změnu jména. Na mimořádné valné hromadě konané 9.srpna 1894 ve vinohradské kavárně Demínka byl po slavné větě Vladimíra Horejce „Nechť se náš klub napříště zove Athletic Club Sparta!“ bouřlivě schválen nový název klubu Athletic Club Sparta. Výběr jména Sparta byl ovlivněn nejen v té době populární antickou kulturou, ale především myšlenkou obnovy antických olympijských her a jména státu a města proslulého tělesnou výchovou svých občanů, kteří projevovali velkou bojovnost a statečnost. Při založení klubu byly též stanoveny klubové barvy – modrá, žlutá a červená. Základem byla modrá barva, barva vítězné rychlosti i barva soustředění. Právě modrou stuhou bývali dekorování vítězní běžci či ji dostával vítěz anglického Derby. Červená barva byla přidána podle rudých tóg, které nosili staří bojovníci ve Spartě, jako barvu vyjadřující bojovnost a statečnost. A konečně také žlutá barva, ze zlatého palmového kruhu, který je od pradávna znakem vítězství. Z kombinace klubových barev byl také v roce 1894 navržen jedním z bratrů Malečků první klubový odznak.
Se sparťanskou historií je neodmyslitelně spjata rivalita s klubem Slavie, která má kořeny již v prvním fotbalovém derby mezi těmito kluby. Premiérový vzájemný zápas se odehrál 29. března 1896 na Císařské louce. Rozhodčí Josef Rössler-Ořovský za stavu 0:0 uznal gól Spartě, nicméně dle tehdejších pravidel museli po konci utkání vstřelené góly schválit oba kapitáni. Souhlasu se Sparta tehdy nedočkala, branka tedy byla odvolána a utkání skončilo remízou 0:0. Nevraživost mezi kluby byla tímto započata.
Se Spartou je i z pohledu historie spojena pražská Letná a to nejen kvůli dnes nejznámějšímu propojení s fotbalovou Spartou. Vlastně už před příchodem Sparty na Letnou v roce 1905 zde měla svá hřiště naopak i Slavie a Letná tak byla centrem sportovního dění v Praze. Sparta nejprve působila na hřišti v místech dnešního Národního technického muzea, ze kterého se v roce 1916 sparťanští atleté přestěhovali do míst dnešního fotbalového stadionu. O rok později zde poblíž vodárenské věže byl otevřen sparťanský fotbalový stadion. V roce 1958 vznikl na místě bývalých zahrádek atletický stadionek, který byl o jedenáct let později ještě rekonstruován. V šedesátých letech jen několik metrů od letenského sparťanského stadionu v ulici Nad Královskou oborou sparťané rozšířili řadu svých sportovišť o sportovní halu, která se stala domovem pro sparťanské basketbalisty, házenkáře a později pro judisty či florbalisty.
Přestože se postupem času působení klubu od původní lehké atletiky rozrostlo do dalších sportů, název Athletic Club Sparta se dlouho neměnil. A to až do roku 1948, ve kterém komunistický převrat odstartoval dlouhé období nežádoucích změn názvu klubu. Nejprve to 31. března 1948 byl Athletic Club Sparta Bubeneč, který 14.července 1949 vystřídal název ZSJ Sokol Bratrství Sparta. Nejdelší název v jeho nezkrácené formě Sparta Českomoravská Kolben Daněk Sokolovo neboli Sparta ČKD Sokolovo klub nesl dva roky od 22.února 1951 do 23.února 1953. Tehdejšímu ústřednímu výboru strany byl však název Sparta trnem v oku a po sovětském vzoru byl na dlouhých dvanáct let název klubu změněn na TJ Spartak Praha Sokolovo. Zpět k názvu Sparta se podařilo navrátit v uvolněnějších šedesátých letech, kdy 26. února 1965 vstupuje v platnost název TJ Sparta ČKD Praha. V této době byl klub jednou z největších sportovních organizací v naší zemi. V jednotě bylo organizováno více než 6000 členů v 15 sportovních oddílech a 2 odborech. Byly jimi cyklistika, házená, judo, kanoistika, kopaná, košíková, kuželky, lední hokej, lehká atletika, odbíjená, ragby, rohování, sportovní gymnastika, stolní tenis, turistika a základní tělesná výchova. Přijímání dalších aktivních členů bylo dokonce silně omezeno možnostmi, které byli v tíživém nedostatku sportovišť a zařízení. Po sametové revoluci se klub 3.února 1990 zbavuje názvu vysočanské továrny na TJ Sparta Praha a ani ne o rok později 16.ledna 1991 se vrací k slavnému jménu Athletic Club Sparta Praha.
Delegáti klubů a oddílů Sparty na základě nově přijatých stanov rozhodli 24. června 1991 o konečné změně názvu na Association Club Sparta Praha, zjednodušeně Asociace, která bude sdružovat všechny oddíly a odbory čítající v té době 14 500 členů. V následujících letech postupně docházelo k právnímu osamostatňování jednotlivých sportovních klubů a oddílů, které sice fungovaly jako samostatné subjekty s vlastním vedením, nicméně i nadále zůstávaly členy této zastřešující organizace.
Nesmíme zapomenout zmínit vybudování a zprovoznění vlastního sportovního areálu na Podvinném mlýně v pražských Vysočanech. V květnu 2008 byla dokončena stavba multifunkční sportovní haly, na kterou navazovalo venkovní travnaté hřiště se štěrkovým oválem a také štěrkové hřiště na fotbal. Místo travnatého hřiště bylo v následujících letech vybudováno hřiště na rugby a v místech fotbalového hřiště vznikl atletický stadion s tartanovou 6-ti dráhou. Modernizací v posledních letech prošla i vnitřní centrální hala kompletní výměnou sportovního povrchu či doplněním technologického vybavení. Areál je dodnes majetkem Asociace, která zde nejen sídlí, ale také ho kompletně spravuje a nadále se ho snaží modernizovat a rozvíjet. Dnes má Asociace osmnáct členů, přičemž v areálu na Podvinném mlýně jich sportovně působí hned pět z nich.
